Tak moje smolné období nekončí. Sice nejsem těhotná (mě se ulevilo, ale přítel řekl "Tak příště"), ale po zánětu kotniku, jsem byla na zkoušku v jiné práci kde se sedí, kde mě pochválily, že mi to jde. A co se nestalo? Přivřela jsem si ruku do dveří od výtahu!
Co jsem komu udělala? Já vím, že jsem sebedestruktivní, ale proč zrovna, když už to začíná být nadějné? Další příklad toho, jak umí být život zlý.
A teď jako by přišel Morgan Freeman, objal mě kolem ramen a řekl : "Už bude jen líp holka, věř mi." Najendou mám nějak lepší náladu. Já vím nedám si s ním pokoj, ale nepříjde vám, že je to lepší než jednorožec?
Dneska se nebudu dlouze rozepisovat, neb ruka bolí, ale musím vám sdělit jeden zajímavý poznatek. Mám poslední dobou takové lidské déja vu. Nevím jestli je to tím, že mi chybí stará práce a lidi v ní, ale mám pocit, že ty co mě zaučuí teď, jsou až nápadně podobní lidem z kempu, ale dokonce se jedna moje nová kolegyně jmenuje naprosto stejně jako ta stará. (Nemyslím jako věk, to bych si o Léně ani ve snu nedovolila říct)
Asi Vám přidám jednu sebezničující fotografii.
Pac a pusu
Máte tušení jaká byla dřina dostat tu kartu z foťáku ? :D
0 komentářů:
Okomentovat