Dneska mám dost polemizující náladu. V hlavě mi vyvstává tolik otázek! Proč existuje život? Jak vlastně začíná život ? Je osud ? Co je to osud? A tak dál a tak dál.
Nejvíc nejlepší by bylo kdyby přišel Morgan Freeman a tím svým neuvěřitelně libým, charismatickým hlasem řekl. "Protože....bla ba bla" Najednou mám pocit, že ho hrozně musím mít, a že on je jedinej na světě, kdo může vyřešit moje záhady. Ale bohužel, jsem obyčejný smrtelník a navíc žiju v Česku, takže si můžu nechat zajít chuť na Morgana... I kdyyyž. Ne je pondělí, jsem nemocná, nebude se chlastat. HAUK.
Nad některými z mých nepřeberných otázek jsem začala hloubat. Na tu proč a kdy začíná život jsem bohužel nepřišla. To je moc velký sousto i na mě. Ale co je to život vím přesně! Je to pěkná potvora (Záměrně jsem nepoužila to slovo začínající na K. To by bylo přece tak pobuřující!), která se rozhodla, že nám bude házet klacky pod nohy a bude se bavit tím, jak ty překážky překonáváme. Občas si fakt myslím, že má nějakej divnej smysl pro humor, ale to sem nepatří.
A s tím osudem. Každý to máme jinak. Někdo v něj věří, někdo ne. A když už v něj někdo věří, tak ho stejně vnímá každý po svém. Někdo jako něco, co je dané a nedá se s tím hnout. Někdo jako veličinu, kterou formujeme sami. V podstatě jako nepopsanou knihu, zvoucí k namočení kouzelného brku a psaní. Já ho vnímám ještě trošku jinak. Bohužel jsem se s podobným názorem ještě nesetkala, i když mi připadá nejsmysluplnější a nejlogičtější (jo všechno si navymýšlíme je přeci nejlepší ne ? :D). Pro mě je osud jako mapa. Mapa na které je spoustu rozcestníků, ke kterým časem dojdeme a budeme se muset rozhodnout.
Abych to přirovnala správně. Asi ani ne tolik mapa, ale gamebook (Říkalo se tomu tak vůbec??). Za mých mladých let (Ne že bych byla stará, i když si tak někdy připadám, ale myslím období kolem mých 10ti až 12ti let.) jsme s bráchou tyhle hrací knihy hltali (No dobře. Nehltali. Měli jsme asi dvě, ale vím, že mě to moc bavilo :D). V podstatě čtete příběh a najednou dojdete k rozcestí. "Pokud chcete bojovat přejděte na stranu 105, pokud se této potyčce chcete vyhnout obloukem, musíte jít temným lesem, který je na straně 150." Na straně 105 zjistíte, že jste umřeli, protože tam byl desetihlavý drak a vy jste měli jen kyj. Na straně 150 utonete v rašeliništi. Když jste mrtví, můžete hrát od začátku a jinak, nebo zavolat kouzelnou vílu, která vás zkásne o všechny zlaťáky a proviant (potvora nenažraná) a můžete jít zase s kyjem na draka :D.
No nic, to jsem zase odbočila, ale doufám že jste mojí vizi pochopili. Prostě vždycky máme volbu. To že se rozhodneme špatně, je už jen naše blbost. To že se občas potácíme mezi dvěma rozcestníky taky. Na život ani na osud totiž nejsou cheaty jako v počítačových hrách. Je to přeci jen gamebook.
Doufám, že jste z toho dneska nezblbnuli.
Pac a pusu
P.S. Kupte si meč! Je to lepší než kyj! FAKT! :D
P.S.S. Omlouvám se za nespočitatelné množství závorek. (Zkrátka se dneska nějak nemůžu uhlídat! Musím Vám to říct! :D)
Zde je fotka opět nesouvisející s článkem, ale mě pořád baví. Takový to, když si váš pes najde "klacík"
0 komentářů:
Okomentovat