Pročetla jsem si starší příspěvky a jsem sama sebou zhrozena. Jaktože jsem dřív sršila ostrovtipem a teď nic. Stává se ze mě suchar! Pomoc !!
Napadlo mě, že bych každý týden mohla vymyslet vtip, ale na tohle asi nikoho neutáhnu.
Pak mě napadlo, že bych mohla přeorientovat blog a z psaní na videa. Ale ruku na srdce. Nevím o čem by to bylo. Není na mě moc vřelý pohled. A kdo by to sakra poslouchal ?
Taky jsem neodolala nápadu, že bych se stala fashion, nebo beauty blogerkou. Ale. Já, ta která nosí už 14 dní do práce stejný kalhoty (Už jsem je prala. Aby nevznikla nějaká mystifikace, či pomluvy)? A móda. No řekněme, že si tak asi umím představit co to znamená a i když si myslím, že se někdy vymykám klasickému českému stylu ´tričko a džíny´, tak rozhodně neholduju trendům . To co občas zahlédnu na molech mi připadá spíš jako vtip.
Beauty sféra by mi až takovej problém nedělala. Jenže taky na to nemám náladu denně. Navíc nejsem člověk co by nakupoval kosmetiku na kila a měl toho plné šuplíky. Za prvé jsem chudá a za druhé nemám pocit, že bych toho potřebovala víc než mám. Navíc se mi nechce tak často ukazovat obličej.
Já vlastně nevím kam bych tenhle blog zaškatulkovala. Píšu tady nesmysly, čte to málo kdo. Občas se mi povede něco vyfotit. Jako nejvíc bych to přirovnala k lifestylovým blogům(nebo deníkovým blogům). Jenže taky tak nějak vybočuju. Nefotím jak jím v restauracích, ani co snídám. Nepopisuju každý výlet do Horní Dolní, kde jsem byla. Neukazuju vám kde nakupuju(Co taky fotit v Lidlu a Bille, že jo). Moc necestuju.
Sice z toho dělám hroznout trágu, ale já jsem vlastně šťastná, že nemám škatulku, kam bych zapadala.
A takhle je to se mnou pořád. Je to výchovou? Já si totiž nepamatuju, že by mi kdy mamka vštěpovala jak jsem výjmečná ( Jen když jsem plakala, že jsem divná :D A to jsem jí stejně nebrala moc za slovo.), že vybočovat je dobré. Možná jsem si teď uvědomila ten pravý důvod. Mamka tu vždycky byla. Nejlepší vzor ze všech. Silná za každé situace, hrdá a taky trochu odlišná. Ne jako já. My jsme každá svým způsobem.
Už jsem se zase ztratila v tom, jaká byla původní myšlenka. Jo. Bylo to vtipný ? Já si to po sobě přečtu až tak za týden. A to ještě jestli vůbec.
Obávám se že spíš ne, ale já se zlepším. Slibuju. Nebo se o to aspoň budu náležitě snažit.
Mír a slávu
Napadlo mě, že bych každý týden mohla vymyslet vtip, ale na tohle asi nikoho neutáhnu.
Pak mě napadlo, že bych mohla přeorientovat blog a z psaní na videa. Ale ruku na srdce. Nevím o čem by to bylo. Není na mě moc vřelý pohled. A kdo by to sakra poslouchal ?
Taky jsem neodolala nápadu, že bych se stala fashion, nebo beauty blogerkou. Ale. Já, ta která nosí už 14 dní do práce stejný kalhoty (Už jsem je prala. Aby nevznikla nějaká mystifikace, či pomluvy)? A móda. No řekněme, že si tak asi umím představit co to znamená a i když si myslím, že se někdy vymykám klasickému českému stylu ´tričko a džíny´, tak rozhodně neholduju trendům . To co občas zahlédnu na molech mi připadá spíš jako vtip.
Beauty sféra by mi až takovej problém nedělala. Jenže taky na to nemám náladu denně. Navíc nejsem člověk co by nakupoval kosmetiku na kila a měl toho plné šuplíky. Za prvé jsem chudá a za druhé nemám pocit, že bych toho potřebovala víc než mám. Navíc se mi nechce tak často ukazovat obličej.
Já vlastně nevím kam bych tenhle blog zaškatulkovala. Píšu tady nesmysly, čte to málo kdo. Občas se mi povede něco vyfotit. Jako nejvíc bych to přirovnala k lifestylovým blogům(nebo deníkovým blogům). Jenže taky tak nějak vybočuju. Nefotím jak jím v restauracích, ani co snídám. Nepopisuju každý výlet do Horní Dolní, kde jsem byla. Neukazuju vám kde nakupuju(Co taky fotit v Lidlu a Bille, že jo). Moc necestuju.
Sice z toho dělám hroznout trágu, ale já jsem vlastně šťastná, že nemám škatulku, kam bych zapadala.
A takhle je to se mnou pořád. Je to výchovou? Já si totiž nepamatuju, že by mi kdy mamka vštěpovala jak jsem výjmečná ( Jen když jsem plakala, že jsem divná :D A to jsem jí stejně nebrala moc za slovo.), že vybočovat je dobré. Možná jsem si teď uvědomila ten pravý důvod. Mamka tu vždycky byla. Nejlepší vzor ze všech. Silná za každé situace, hrdá a taky trochu odlišná. Ne jako já. My jsme každá svým způsobem.
Už jsem se zase ztratila v tom, jaká byla původní myšlenka. Jo. Bylo to vtipný ? Já si to po sobě přečtu až tak za týden. A to ještě jestli vůbec.
Obávám se že spíš ne, ale já se zlepším. Slibuju. Nebo se o to aspoň budu náležitě snažit.
Mír a slávu
