Jak jsem to zkoušela s učebnicí kreativního psaní

"Nalijte na čistý papír trochu onoho božského nápoje, který nazýváme kávou. A popiště co vám to připomíná."

Mmmm, politý papír od kafe? Ne tak se soustřeď. Přece to nemůže bejt tak těžký. Tak jo trochu s tím zakvrdlám, ať to nevypadá jen jako kaňka. OK. Teď je to rozlitá kaňka.

Chvíle přemýšlení o tom, do čeho jsem se to zase pustila.

No dobrý, navrtala ses do toho tak. Trochu zapojit pravou hemisféru a půjde to samo.

Po myšlence o hemisféře, jsem se snažila soustředit na svou pravou polovinu hlavy, abych zjistila, jestli se třeba nezahřívá víc než ta levá, když se na ní soustředím.

 Jasně! Ta kaňka vypadá jako zajíc ! Malej ušáček, ňuňánek. Ťuťů, pojď ke mě zajíčku. 


Jasně.  Tohle už je malinko přehnaná fantazie. Možná hraničí už i s nějakou duševní pochurou, či psychotropními látkami. 


Měla bys to brát seriózně holka. Děláš to nejen pro kamarády, kteří čtou tvůj blog, ale hlavně pro sebe!


Chvíle pro zklidnění mozku. Především pravé poloviny.

Že se na to nevykašlu. Papír od kafe? Takový plejtvání!

Pocintaný, teď už i zmuchlaný papír letí do koše.


Podívám se na další úlohu.


"Zmuchlejte papír a popište co vám připomíná vzniklý obrazec."

K***a, kašlu na to! Takový ničení našich lesů.



Pac a pusu