Deset a introverze

Asi si budu muset přestat povídat s lidma o svých myšlenkách a pocitech.

Jo jasně zní to divně, když to takhle napíšu. Jako by zase přicházela k vládě temná Barborka, ale tak to není.

Tím že již zmíněné sděluji, tak nemám potřebu to ještě vypisovat na blog. A blog trpí!

To jste si na mě všichni už tak zvykli, že pořád slyším, jestli jsem psala, a že už dlouho nebyl článek. Vždyť dřív byly větší odmlky než je devět dní.

No ale tak to tak shrnu. Asi zase bodama, Nebo ne. Uvidíme.

1) Začala jsem nesnášet prudiče dřív než kdy jindy.

2) Hlava káněte v igelitový tašce, není příjemnej zážitek.

3) V deset večer v tomhle teplu, musí člověku zákonitě hrabat.

4) Čím víc postupuje pracovní doba, tím jsem sprostější.

5) Denně si potvrzuji svoji teorii o ženách. V praxi. Na sobě.

6) Asi jsem taky trochu chlap, protože když na mě někdo dlouho mluví a mě to nezajímá, slyším jen takový nevýrazný šum.

7) Smiřuju se s myšlenkou, že znovu otevřu nějakou knihu tvůrčího psaní. Ale jde to pomalu a ztuha.

8) Kdyby to někdo nevěděl, tak jsem přijatá do Brna

9) Tenhle a poslední bod bude naprosto o ničem, ale tak nějak se mi chce naplnit tu symbolickou desítku.

10) Tak desítka no. Čekali jste to ? :D

Pac a pusu

0 komentářů:

Okomentovat