Je zvláštní, jak vám jedno či dvě gesta dokážou naprosto změnit názor na člověka.Já bych to možná rozpitvala, ale nějak se mi nechce. Byla bych naštvaná a možná bych se i špatně vyjádřila. Naštěstí mi jeden člověk nemůže vzít všechny zážitky, přátelství a radost, kterou mi ta práce dává.
Jinak teď vše v mém životě probíhá tak nějak hladce. Tak nějak jím, brečím už jen zřídka a dokonce začínám být nějak spokojenější sama se sebou. Ne to jsem špatně vyjádřila. Už k sobě necítím takový odpor. Je kouzelné, jak čas s lidmi, kterým na vás vážně záleží, dokáže změnit názor na vlastní já.
Taky jsem trošku ješitná a užívala jsem si svých pět minut slávy, když mě jedna z mých hodných šéfových několikrát představovala a chválila před týmiž (Nevím jestli slovo "týmiž" je vůbec slovo, ale jelikož nejsem na svém počítači, tak to nějak neopravuje a navíc se mi ani nechce otevírat google.) samými lidmi.
Nějak mi zase chybí inspirace. Až budu doma, tak konečně stáhnu fotky a dám vám něco z nich znát.
Zatím pac a pusu
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat