Tak to mám za sebou. Bohužel
nemůžu říct jak úspěšně, ale můžu vám sdělit pocity.
Upřímně jsem si ráno myslela, že
z tý školy uteču a prostě na vysokou prostě nepůjdu. Byla jsem šíleně
nervní, chtělo se mi brečet a ve finále jsem si uvědomila, že jsem si ani
nevzala žádnej talisman. Prostě hrozný zoufalství.
Neustále jsem se uklidňovala tím,
že to že se mi zdálo o krásný hvězdě, která kolem mě proletěla v lese, je
dobrý znamení. Sbalila jsem si do batohu Krávu, (Ano můj plyšák se vážně
jmenuje Kráva. Má to logiku, vždyť je to kráva.) svačinu, písátka a jela jsem.
Klepala jsem se jak ratlík. Pořád jsem se nemohla zbavit pocitu
Ve finále jsem zjistila, že ten
kurz ze kterého jsem měla pocit, že mi naprosto nic nedal, vlastně
k něčemu byl. Najednou jsem věděla, čím mám začít, co si nechat nakonec a
na co se vykašlat. Věděla jsem jak si to namalovat, napsat a tak. Jestli je to
dopadne, tak jak bych si přála, to je věc druhá.
Sice jsem se vůči Sciu vztekla,
ale dokonce bylo teplo.
Jinak se mě všichni ptáte jaký to bylo, jaký mám pocity a tak.
Jenže já ani nevím, tak si počkáte stejně jako já :)
Pac a pusu
0 komentářů:
Okomentovat