Přátelé a kamarádi! (Protože to nikdo jiný asi nečte)
Omlouvám se za neaktivitu, vím že jsem tím asi někoho naštvala (promiň Jani :D), ale jsem v jednom kole. I když nejspíš práci mám - detaily budu vědět až po neděli - tak stále scháním, protože si myslím, že mám na víc než balit dárky. Rozeslala jsem asi 30  životopisů a přišla mi odpověď jen na mizivou část, takže jestli někdo víte jak životopisem zaujmout, tak mi dejte vědět, protože já to asi nevím.

Jinak už jsem se pevně rozhodnula a přesně za týden si půjdu pro foťák. Není to rozmar. Já vím co s penězi. Třeba je spořit a tak, ale zrcadlovka je pro mě sen a vím, že nebude sedět v brašně. Navíc tím celému svému okolí, co vymýšlí co mi dát k Vánocům usnadním práci s hledáním ideálního dárku a prostě mi na to přidají. No nejsem skvělá?

Jo jinak nechápu jak já a moje ego můžeme žít v jedný místnosti. Moje ego je totiž dost nafukovací ( ne nejsem chlap vážně) a občas mám pocit, že mě hódně přerůstá. Jenže má jednu vadu. Ego mám jen před lidma co mě štvou. Jinak jsem nevyrovnaná a křehká (hahaha).

Vím že dneska to nebylo nic zajímavýho ani dlouhýho, ani duchaplnýho a nejspíš vám sem ani nedám fotku, ale snažím se.

Pac a pusu.