Bohužel mám vážnej problém s tím pochopit, co mi tím moje podvědomí chce naznačit. Taky se obávám, že druhá Barborka se opět hlásí o svoje slovo. Už posledně byla trochu depresivní, ale nerada bych jí připisovala ty sny. Protože jak by ke mě moje druhé já mohlo být tak kruté? Jasně, vím, že jsem k ní poslední dobou byla docela odtažitá po tom, co mi provedla minule. Já vážně chci, aby jsme spolu dobře vycházely a byly dejme tomu i kamarádky, jenomže my jsme jako noc a den.
Jedna je ta gothička s modrejma vlasama, černě obkrouženejma očima, kroužkem v nose, logem ACDC na tričku a těžkejma kanadama. Poslouchá rockové a metalové skupiny. Přemýšlí nad depresivními smysly života. Mezi přáteli vždycky sedí sama v rohu se sluchátky na uších, pije jeden rum za druhým a kouří jednu cigaretu za druhou.
Druhá je spíš hippík. S květinový věnečkem na hlavě, orlím peříčkem na kůži okolo krku, v batikovaných šatech, na boso a kytaru přes rameno. Všechno vidí sluncem zalité, lidi nejsou špatný a kytky květou celý rok.
Nejlepší je, když se obě moje osobnosti střetnou někde na půl cesty. Je naprosto jasný, že je lepší, když člověk vidí svět s růžovými brýlemi, ale bohužel si můžete natlouct noc, navíc dost ráda používám životní heslo (nebo zdůvodnění?) mého kamaráda. "Každý máme své démony"
Jenže já mám problém s tím, že bych chtěla být jen hippík. A potlačuju svou temnou stránku. Bohužel jednou za čas (díky mojí předchozí ignoraci)vypluje na povrch a vynutí si na nějaký čas svojí vládu.
Bohužel nějak nevím jak zakončit celou myšlenku :D
Možná že bych jí měla přestat utlačovat, vypustit ji trochu na povrch a zlý sny.
Fuck you and peace!
koukej si mě zas přidat na fb protože tohle mění situaci a potřebuju s tebou probrat moooc věcí... Kat Von Mren
OdpovědětVymazat