Už zase píšu blog, místo toho abych dělala něco do školy.
Dneska jsem sama sebe dovedla k hlubokému zamyšlení. První bylo nad lhostejností. Opět.
Zaprvé mě zarazila cedule Starobrno u kostela. Potom že na jeho schodech spal bezdomovec se psem. Vážně jsem byla jediná koho napadlo koupit čaj a pět rohlíků? Udělala jsem vážně moc? Stálo mě to pět minut času sakra!
Pak je tu další věc. Proč v kavárně nemůžu dostt vodu zadarmo, místo hesla k free wi-fi? A nikdo se nepozastavuje nad tím co je špatně?
Mám nějak depresivní náladu. Nebudu psát dál.
Jen bych chtěla aby tu někteří lidé byli dýl.
Pac a pusu
Dneska jsem sama sebe dovedla k hlubokému zamyšlení. První bylo nad lhostejností. Opět.
Zaprvé mě zarazila cedule Starobrno u kostela. Potom že na jeho schodech spal bezdomovec se psem. Vážně jsem byla jediná koho napadlo koupit čaj a pět rohlíků? Udělala jsem vážně moc? Stálo mě to pět minut času sakra!
Pak je tu další věc. Proč v kavárně nemůžu dostt vodu zadarmo, místo hesla k free wi-fi? A nikdo se nepozastavuje nad tím co je špatně?
Mám nějak depresivní náladu. Nebudu psát dál.
Jen bych chtěla aby tu někteří lidé byli dýl.
Pac a pusu